Projekt Erasmus plus
1. 3. 2019
Co nabízí kurz kritického myšlení

Ve dnech 4. až 8. února 2019 jsem měl možnost se zúčastnit kurzu kritického myšlení pořádaného ve španělské Málaze pod hlavičkou organizátora kurzu společnosti euroMind  Projects a financovaného z prostředků projektu ERASMUS+, do kterého je Základní škola Humpolec Hradská zapojena. Pokud ponechám stranou úžasné prostřední Andalusie s jeho památkami, středomořskou přírodou a flamencem a budu se věnovat pouze vlastnímu kurzu, byly pro mě dny strávené pod vedením lektorky a ve společnosti dalších 12 účastníků po metodické a didaktické stránce velmi přínosné. Postupně jsme absolvovali teoretickou i praktickou část zaměřenou na kreativní myšlení s jeho principy, tvůrčí styly myšlení, nekonvenční myšlení a laterální myšlení, kreativní myšlení, při skupinové práci jsme se věnovali komunikaci, konfliktům a jejich řešení, způsobům překonávání překážek, spolupráci a evaluaci práce žáků. V této souvislosti si vám dovoluji nabídnout myšlenky, které mě nejvíce oslovily. Jsou uvedené pouhým výčtem bez komentáře, aby byl pozorný čtenář co nejméně  ovlivněn a mohl si sám udělat vlastní názor. 

-          Umění relaxace často rozhoduje o tom, zda je učitel v pohodě nebo ne.  Žáci to lehce vycítí.

-          Žák se musí cítit ve třídě dobře nebo se nepřenese přes stres a veškerá snaha vyučujícího bude marná

-          Vzdělání žáka je jako stavění zdi. Bez cihly dole není možné umístit cihlu nahoru

-          Je mnohem lepší vybírat z alternativ tu nejvhodnější odpověď než hledat správnou odpověď

-          Opakování dané látky více způsoby (píseň, hra, příběh, malování) zvyšuje jistotu a dobrý pocit žáka ze zvládnutí látky

-          Na každou práci je dobré dát časové limity

-          Humor dokáže odstranit bariéry mezi žáky a učitelem

-          Dejme žákům čas – pár tichých minut, aby si mohli urovnat myšlenky a připomenout si probranou látku

-          Z experimentu vyplynulo, že očekávání učitele (optimistická či pesimistická) ovlivňují atmosféru, chování žáků i výsledek vzdělávání

-          Jestliže máme jednat s někým, kdo je rozčilený, je lepší jednání odložit

-          Konflikt je často dán problémy v komunikaci

-          Překážku ne vždy dokáží překonat ti nejsilnější – většinou nejsou zvyklí ustupovat a hledat varianty řešení. Častěji ji překonají slabší, kteří s tím mají zkušenosti z minulosti

-          Konflikt – boj je možné zastavit pouze tak, že oba bojující nebo alespoň jednoho z nich něčím dokážeme zaujmout

-          Nemějme jako hlavní úkol někoho potrestat, ale problém vyřešit tak, aby to bylo přínosné pro  všechny

-          Pyramida potřeb – nemůžeme chtít po žácích v sociálních nebo vztahových problémech, aby byli kreativní a zodpovědně se ve škole učili

-          Oběť konfliktu nemá schopnost se ubránit, agresor nemá seberegulační schopnosti, přihlížející jsou také agresory – zpočátku tichými postupně se aktivně zapojují

-          Pokud potřebujeme, aby třída pracovala společně na nějakém tématu (například nová látka), sedneme si se třídou a každý řekne, co může ze své pozice udělat pro to, aby se dílo zdařilo (společný zájem)  a vše potvrdí – třeba všichni otisknou obarvený prst na papír s dohodou.

-          Nikdy předem nevíme, jaké bude mít naše aktivita dopady. Negativním dopadům můžeme předejít, pokud se dokážeme na danou aktivitu podívat z různých úhlů pohledu

-          Jsme ve své - podstatě zvířata, pokud si nějaká skupina začne stěžovat, je jen otázkou času, než se k nim přidají další.

-          Proč lidé nechtějí kriticky myslet?  Život je moc rychlý a tohle zdržuje, žáci pro to nejsou trénovaní, je to těžší, než postupovat podle kuchařky

-          Pokud provádíme něco špatného společně, máme pocit, že se zodpovědnost rozdělí 

-          Je třeba šířit dobrou náladu. Pokud se ve třídě objeví, je třeba ji udržet a podporovat.

-          Pokud chceme zaujmout, musíme něčím překvapit. Tím přerušíme aktuální aktivity nebo neklid.

-          Ze špatné nálady se můžeme „vytvořit“.  Malovat, modelovat to, co nás trápí. Výrobek je pak lepší zničit.

 

PhDr. Vlastimil Fiala, ředitel školy

 


7. 12. 2018
Na skok v Dánsku

V prvním listopadovém týdnu se tři pedagogové ze základní školy Hradská vypravili v rámci projektu Erasmus Plus do Dánska. Strávili jsme zde celý týden na základní škole Egelundskolen v Alberslundu na předměstí Kodaně. Co do počtu žáků, je základní škola podobná té naší, má kolem 500 žáků, prostorů ke vzdělávání má však mnohem více. Během celého týdne jsme mohli pozorovat různé odlišnosti, ale i podobnosti s českým školským systémem.

Dánští žáci mají povinný předškolní rok a pak devět let základní školy plus desátý rok, který je dobrovolný. Ten absolvuje dítě, které není rozhodnuté, na kterou střední školu půjde. Žáci jsou hodnoceni známkami až v osmé a deváté třídě, do té doby je učitelé hodnotí pouze ústně. Za celý týden jsme neviděli, že by žáci používali učebnice či nějaké sešity, vše si zapisovali a ukládali do svých notebooků či mobilních telefonů, které každý žák vlastnil.

Ve školství je kladen důraz na zodpovědnost – chceš se vzdělávat, tak se vzdělávej, nechceš – je to tvoje věc. Žáci jsou za své vzdělávání zodpovědní sami, což u nás nefunguje, i když bychom si to moc přáli. Je na nich, jestli se chtějí něco dozvědět či nikoliv. A většina žáků chce.  Jsou schopní spolupráce ve skupinách, pomáhají si. Učitel jim zadá práci nebo projekt ve skupině, žáci si mohou odejít, kam chtějí – do studovny, na chodbu, do knihovny, po určitém čase se opět všichni vrátí do třídy s hotovým úkolem a pracují dál. A opravdu jim to funguje. Mile nás překvapil i vztah učitele a žáka, který je velmi přátelský, učitelům tam žáci říkají křestním jménem. I děti se chovaly velmi mile, nebály se s námi komunikovat, chtěly se něco dozvědět, v porovnání s naší školou, kdy se většina dětí raději schová.

Přestávky jsou pro nás trochu „divočejší“, ale jim to opět funguje a myslím si, že dobře. Učí se ve dvouhodinových blocích, po prvním bloku následuje půlhodinová přestávka, kterou všechny děti tráví venku – je na nich, jak se obléknou, jestli budou běhat, chodit, hrát fotbal. Jsou na hřištích, lezou po stromech, ale nikdo neopouští areál, na celou školu dohlíží pouze dva dozory. Poté mají další blok a pak hodinovou přestávku na oběd, kdy jsou děti opět venku. Školní jídelnu tato škola neměla, bylo prý málo přihlášených žáků a tak jí museli zrušit. Děti si nosí jídlo z domova v krabičkách. V každé třídě je lednička a mikrovlnná trouba.

Samozřejmě, že každý školský systém je jiný a funguje pro danou společnost. Nemůžeme si ho přebrat a zasadit ho do našeho vzdělávání. Některé zkušenosti a nápady ale lze do našeho systému zasadit, nebo se o to alespoň pokusit. Týden v Dánsku byl pro nás velice poučný a zajímavý.  Byla to skvělá příležitost, zážitky a zkušenosti nám nikdo nevezme.

                                                                                                                                                                        Mgr. Lucie Brabcová, ZŠ Hradská

 


17. 10. 2018
Inspirace z Finska

Základní škola Hradská v Humpolci je i v letošním školním roce zapojena do mezinárodního projektu Erasmus plus. Díky němu se mohou někteří učitelé zúčastnit studijních pobytů v zahraničí. Začátkem října proběhla návštěva dvou paní učitelek v zemi, která je vyhlášená kvalitním školstvím, ve Finsku.

Zkušenosti jsme načerpaly ve finské škole, která se nachází nedaleko města Tampere, ve vesnici Vuorentaustan. Jedná se o školu s hudebním zaměřením, která má asi dvě stě žáků na prvním stupni. Zaznamenaly jsme zde některé odlišnosti, ale mnohdy nás překvapily i shodné vyučovací metody, postupy a hry, které děláme s dětmi i v naší škole.

Finské děti vstupují do školy až v sedmi letech. V současné době se v první třídě učí psát rukou pouze tiskacím písmem. Učební látku probírají poměrně rychle. Děti jsou při vyučování pozorné, spolupracují, jsou klidné, ale zároveň aktivní. V hodinách zejména u starších žáků používají tablety k procvičování učiva. Děti také dostávají domácí úkoly, každý den a z každého předmětu. Výukové schéma je zde odlišné. Učí dvě vyučovací hodiny, potom mají třicetiminutovou přestávku, kterou téměř všichni školáci tráví venku na hřišti a to za každého počasí. Poté následuje opět devadesátiminutový blok a opět stejně dlouhá přestávka. Ve Finsku učí až tři cizí jazyky. Začínají angličtinou ve třetí třídě, potom němčinou ve čtvrté třídě a v šesté třídě si mohou přibrat ještě švédštinu.

Velký důraz je ve finské škole kladen na samostatnost žáků. Jsou jim svěřovány různé úkoly. Podílejí se například na půjčování knížek ve školní knihovně, na školním hřišti dohlíží na vydávání pomůcek, pomáhají ve školní jídelně s úklidem. Děti jsou vedeny k mnohem větší odpovědnosti za své chování a také odpovědnosti za své vzdělání. Myslím, že tato myšlenka je silně "zakořeněna" v celé finské společnosti. Proto se nám zdálo, že tyto děti přistupují ke vzdělání s větší pokorou. Věří, že si za svůj úspěch a za to, co se naučí či nenaučí, mohou samy. Tato myšlenka pravděpodobně vychází z rodinné výchovy a z přesvědčení celé společnosti. Finové mají i pozitivní přístup k přírodě a snahu o udržování přírodních krás, které nás zde silně okouzlily. Škola se nachází v krásném prostředí. V jejím okolí je les, pouze rodinné domy a žádné rušné silnice. Také proto jezdí většina dětí do školy na kolech. Děti jsou zde často na čerstvém vzduchu.

Téměř týdenní pobyt na této škole byl pro nás velmi inspirativní. Ze zahraniční školy jsme si domů přivezly spoustu nápadů a nezapomenutelných zážitků. Seznámily jsme se zde s přátelským pedagogickým sborem. Vyslechly si názory finských učitelů na vzdělání a na to, jak řeší problémy, které jsou mnohdy podobné těm našim. Naším přáním je, aby i naši žáci přistupovali ke vzdělání s podobným přesvědčením a zodpovědností jako děti z Finska.

Mgr. Milada Kučerová - učitelka 1. stupně ZŠ Hradská